"Romance" a prázdninové ohlédnutí

Dobrý den, všem čtenářům prázdninového článku o škole.

Pěkný úvod, že?

Co se asi tak dá napsat o škole o prázdninách? Myslím, že většina aktérů školního ruchu prostě na školu o prázdninách zapomene.

Žáci hned, jak hodí domů tašku s vysvědčením.

Učitelé o pár dní později, když si uklidí třídy, posedí si na oslavu konce roku na zahrádce nějaké restaurace a doma rozloží květiny na rozloučenou do váziček.

Rodiče žáků to pocítí hned první den, kdy zjistí jak úlevné je nemuset v hlavě nosit dohled nad úkoly, rozvrh příjezdů a odjezdů na vyučování a kroužky, a kdy na dlouho nehrozí žádná poznámka, třídní důtka, nebo předvolání do ředitelny.

Nejdůležitějším školním fenoménem jsou děti.

Za letošní školní rok nám tolikrát "vytřeli zrak" svým přístupem, nebo výkonem, že jsme zůstávali v úžasu a beze slova i na přestávkovém kafíčku a cigaretce. Někdy k dětským výkonům zkrátka není co dodat.

Celý tento rok a hlavně ve druhém pololetí jsme sklízeli ovoce kovidové výuky.

Znáte ten pocit, když se s něčím opakovaně moříte, stále se to nedaří, úspěch se odkládá a staví se vám do cesty moře překážek, a pak to najednou dokončíte a vidíte, že výsledek je neskonale krásnější, než jste si dokázali představit na začátku?

Hledíte na svůj výtvor a pokorně uznáváte, že za určitou část úspěchu můžete sami svojí pílí, ale neplánovanou ingrediencí, která nakonec dodala finální lesk, byla právě ta dlouhá cesta a překonaná příkoří.

Takový okamžik zažili všichni diváci a účastníci představení "Romance", které po téměř tříleté, strastiplné pouti našlo svojí cestu na jeviště Masarykova divadla 28.6.2022, těsně před koncem školního roku.

Byly to především děti, které zkrátka chtěly i po 3 odložených premiérách své divadlo hrát. "Romance", znamenala pro její protagonisty tolik, že byli ochotní nacvičovat v parku, když se nemohlo do školy, o víkendech a volných dnech, když se nestíhalo, s rouškami, bez roušek, online, offline, kdykoli, kdekoli a v jakémkoli složení - prostě chtěli. Dokonce, i když jeden z hlavních hrdinů v průběhu epidemických opatření vyrostl natolik, že už svojí roli musel přenechat někomu jinému a přesto, že tým opustilo několik dětí a na jejich místo přišly nové, které hru neznaly a musely se učit vše znova - i tak se "Romance" zkoušela dál a postupně si prokousávala cestu k divákům. Jak zrála hra, zráli i její hrdinové. Ten lesk navíc, viditelný na představení, byl dán zkušenostmi, které si každé jednotlivé dítě samo prošlo, za dobu nácviku.

Scénář, inspirovaný poetickým dílem básníka Františka Hrubína, který pro své žáky dramatického oboru napsala paní učitelka Martina Komárková, dostal ke svému něžnému kouzlu, nevulgární milostné zápletky o dospívání a prvních těžkých rozhodnutích mladých lidí ještě jednu třpytku navíc. Hudbu a hudební podklad k písním, které složil a zaranžoval pan učitel Pavel Krčmárik právě tak, aby v kritický moment představení, kdy se divák přikloní k jedné, nebo druhé emotivní chvilce přišlo ještě něco, co přesune jeho pozornost k vlastnímu zatajenému dechu, husí kůži a skutálené slze dojetí. Úvodní a závěrečné trumpetové sólo pana učitele Tomáš Klazara, emocí plná připomínka slova: "Romance" dorazilo i ty největší otrlce. Nepřeháním! Pokud jste tam byli, tak to víte. Také jste v určitých momentech tajili dech a tahali kapesníky. Nešlo tomu uniknout.

Nebylo to tak silné jen tím příběhem, hudbou, textem, scénou a hereckými výkony.

Bylo to silné tím chtěním.

Děti to chtěly hrát!

Chtěly to hrát, pro Vás diváky po dobu téměř 3 let. Chtěly, abyste je vy rodiče a diváci viděli v této hře. Ne jen proto, že jim to tam sluší, ale proto, že ta hra je prostě výjimečná. Nevulgární, citová a citlivá, kultivovaná a charizmatická. Není to Disney pohádka, nebo komerční trhák, má to svou lidskou úroveň a s respektem k lidem a jejich osudům se to musí hrát. Uvědomili byste si, o čem mluvím, pokud byste mohli být přítomni na zkouškách. Nepadaly žádné dvojsmyslné a přihlouplé narážky, nikdo z dětí se nevytahoval na ostatní, nebylo rozdílu mezi staršími a mladšími herci, nebyly žádné hvězdy a k nim doprovodný hlouček ubohých komparzistů. Byl to jeden živý, vytrvalý tým skvělých dětí s respektem jeden k druhému, k divadelní hře a ke své paní učitelce, která je tím tříletým úsilím provedla.

"Romance" se bude hrát ještě na podzim v novém školním roce. Nenechte si jí ujít. Stojí to za to vidět a ocenit, co děti dokázaly.

Úchvatné výkony ale nepředvedla jen skupinka dětí z dramaťáku. Všichni hudebníci, tanečníci, výtvarníci i zpěváci měli svá skvělá vystoupení, výstavy a koncerty. Náš obdiv si zaslouží všechny děti, ve všech oborech. Pracovaly výjimečně celý rok a hromada fotografií i videí na našich FCB stránkách i na You tube kanálu je toho důkazem.

Děkujeme všem dětem.

Druhým školním fenoménem, jsou učitelé.

To jsme my, skupinka 40 uměleckých kantorů, kteří se po celý školní rok, každý den soukáme do druhého patra zámku a u pípáku vstupních dveří na sebe funíme, jako při výstupu na Sněžku. 

Co říct o nás? 

Jsme někdy unavení, nespokojení a bručíme si pod fousy na kde co. Poměry ve školství, děsné politiky, kovidovou masírku a někdy i na děti, když se flákají, nebo jsou drzé. 

Ale chodíme tam každý den s tím, že pokud můžeme - něco dětem předáme. To, co jim chceme předat, má být hlavně zážitek umění a kultury. No, a když už to do nich tlačíme na každé hodině, chceme také, aby to na akcích bylo vidět. A tak jezdíme o víkendech, v přesčasech a téměř v každé volné chvíli na zkoušky, generálky, nácviky a vystoupení. Píšeme programy, chystáme akce, plánujeme, kdy a kde se ukážeme, až jsme z toho někdy nemocní, zpitomnělí a vyčerpaní. Píšeme Vám hromadné maily s termíny a požadavky na jednotlivá vystoupení a sami to občas popletem, protože je toho zkrátka hodně. Vy nám pak odpovídáte, že koncert v květnu 2022 být nemůže, protože květen 2022 už byl.

Odpusťte nám to. Děláme svojí práci. Učíme děti i sebe a těšíme se z každého úspěchu. 

Za druhé pololetí školního roku 2021/2022 jsme s dětmi připravili a absolvovali více než 70 různých výstupů a to jsou jen ta vystoupení, která jsme si nezapomněli napsat do Klasifikace. Reálně jich bylo ještě víc. Všichni si ty prázdniny zasloužíme a potřebujeme je, abychom za dva měsíce, zregenerovali mozky aspoň natolik, že si zase na chvilku přestaneme plést i jména dětí, které denně vídáme.

A fenomenální rodiče? 

Samozřejmě! Bez vás by to absolutně nešlo. Děkujeme vám za veškerou podporu, přípravu a trpělivost, kterou s námi máte. Víme, že vás někdy zahlcujeme úkoly a termíny tak, že doma sedíte nad kalendářem a plánujete dětská představení se stejným soustředěním, jako postup důležité bitvy. Víme, že pro děti uděláte všechno, ale někdy dostanete pozvánku na 3 koncerty na jeden den, nebo 5 akci v řadě za sebou a už se pak nemůžete rozkrájet, či naklonovat aby se to dalo zvládnout. I tak to s námi prosíme, vydržte.

Přejeme si, aby naše práce nebyla jen výplň času, ale skutečnou životní školou pro vaše děti i pro nás, a tak to kantorské řemeslo nemůžeme dělat na polovic.

Opatrujte se, krásné prázdniny a těšíme se na viděnou v novém školním roce. 

Marta Detková