Fulltextové vyhledávání

Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
31 1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 31 1 2 3
Drobečková navigace

Úvod > Blog > Zpívání na památku

Zpívání na památku



Datum konání:
15.1.2023
Komorní soubor paní učitelky Bičíkové

 

Na památku!...

 

Pod touto větou se může skrýt mnoho příběhů. Romantické, zamilované, posmrtné, ironické .. tato dvě slova můžou mít mnoho souvislostí, ale pokaždé nás budou upozorňovat na událost, která se vryla do lidské paměti a její stopa je něčím cenná. 

V čem spočívá cennost vzpomínky?

Pokaždé v něčem jiném. V případě té romantiky může být na vzpomínce cenný cit lásky, který obsahuje.

V případě úmrtí, odchodu a loučení, může cennost vzpomínky být v propojení s někým, koho už nemůžeme vnímat fyzicky. Vzpomínka nám pomáhá své milé neztratit úplně.

V čem je ale cennost takové vzpomínky, jako je jakákoli světová válka a její následky? Proč lidé neustále připomínají takové těžké věci, jako jsou pogromy, genocidy a židovský holokaust? 

Vlastně poprvé jsem na podobné vzpomínkové akci slyšela nějaké vysvětlení, které mi dalo smysl. V úvodu vzpomínkové akce u nás v Jičíně zazněla slova paní Terezie Dubinové, Phd.; terapeutky, spisovatelky a badatelky v oblasti židovské, i dalších blízkovýchodních kultur.

Paní Terezie nám posluchačům pověděla nejen to, že je důležité na těžké věci vzpomínat - to slýcháme na pietních akcích často - ale uvedla (já myslím) ten úplně nejdůležitější a nejrelevantnější důvod PROČ máme na takové věci vzpomínat? 

Protože bychom měli přemýšlet o tom, zda v nás lidech, ještě stále jsou přítomné mechanizmy nenávisti, odsuzování a nepřátelství, které kdysi v minulosti zapříčinily takové utrpení. Myslím, že v tom je ta největší cennost vzpomínek na takové zážitky, jako je hromadná deportace svobodných lidí do tak absurdně krutého a nesmyslného zařízení, jakým je koncentrační tábor. Úvaha nad tou jedinou otázkou, která může všechno změnit.

Dopustíme něco takového znova?

Je to stále v nás?

Stačila mám oběť generací před námi k pochopení, že nenávist, nepřátelství a odsouzení musíme především ukončit každý sám v sobě, abychom uměli vytvořit harmoničtější svět? 

 

Nedělní odpoledne 15.1.2023 se sešla v Porotním sále jičínského zámku společnost lidí, kteří mají slovní spojení "Na památku" ve své mysli a často i rodové, nebo sousedské a přátelské paměti, spojené z jednou z nejbolestnějších událostí 20 století. 

Jičínský spolek BAŠEVI je skupina lidí, kteří si  (jak si můžete přečíst zde: https://basevijc.webnode.cz/o-nas/ ) vzali za své, pečovat o odkaz a památky židovství na Jičínsku. 

Na neděli 15.1. připravili setkání, které neslo název "Vzpomínka na židovské sousedy" a mělo připomenout těžkou chvíli v životech našich babiček a dědečků, kdy bylo v roce 1943 právě 15.1. odvezeno několik desítek lidí do vyhlazovacích táborů. 

Podrobnou reportáž o celé akci si můžete prohlédnout na odkazu níže: 

https://vzpravy.cz/porady/jicinsky_miniexpres/jicinsky-miniexpres-19-01-2023-18-52?fbclid=IwAR0PZIhNBc-p7AXeWyq8ZFIphv0CKVZl7ucrKigqjflTm5EkAczIRF2RHC0

 

A co s tím máme společného my v zušce? 

Naše škola byla požádána o hudební doprovod k této akci. Já (Marta Detková) a paní učitelka Bičíková, jsme se ujaly přípravy a výběru písní.

Nebyla to úplně jednoduchá věc.

Židovská hudební literatura má svůj specifický charakter a nám učitelkám klasického zpěvu bylo jasné, že tohle jsme se na škole neučily :) 

Neznáme dobře význam jednotlivých písní, neumíme hebrejskou výslovnost a také tak úplně nevíme, jak při tom přirozeném židovském zpívání pracují lidské hlasivky, že je to zároveň výrazné, hlasité a přírodní zpívání a současně to chce nějakou pěveckou techniku, protože zas tak lehké skladby to nejsou. Byly jsme si také obě vědomy šibeničního termínu na nácvik. Do Vánoc se všechna oddělní připravují na velký vánoční koncert a četná adventní vystoupení. 

15 dnů po začátku Nového roku, to jsou vlastně jen asi dvě, max. 3 zkoušky. 

Požádaly jsme tedy skupinku našich báječných a ke všemu ochotných zpěváků a zpěvaček, a pustily se na tenký led přípravy několika doprovodných hudebně/židovských vystoupení. Na přiložené fotografii je závěrečná píseň našeho komorního souboru White Rainbow, židovského autora Yosef Hadara, která svojí pomalou a tesknou, ale současně velmi hřejivou melodií roztřásla nejedno rameno v sále. 

Všechna čísla se opravdu povedla. Pochvala a uznání paní Terezie Dubinové a ostatních členů jičínské židovské obce a také v sále přítomné velvyslankyně státu Izrael paní Anny Azari, nás opravdu potěšila. 

Za sebe a paní učitelku Bičíkovou děkujeme za přípravu všem zpěvákům:

Tereza Prokopová, Tereza Svobodová, Nina Viktorie Benett, Barbora Sutnerová, Klára Hlozeková, Adam Vávra, Adéla Krůtova

A pánům učitelům: Pavlovi Krčmárikovi a Vítu Heřmanovi.