Historie pobočky

Dobrý den,

jsem pobočka Základní umělecké školy J. B. Foerstera. Vznikla jsem v roce 1988 v Sobotce. Tenkrát před lety mě v Sobotce moc chtěli a sobotečtí vynaložili zvýšené úsilí, aby dosáhli mého vzniku a abych začala fungovat. Když se to podařilo, měla jsem se čile k světu. Už když mi byly tři roky, přijala jsem téměř sedmdesát žáků v oborech hudebním, výtvarném a tanečním. Všechny dětské nemoci jako jsou neštovice, spalničky a všechny bolesti břicha jsem přestála bez následků. Soudím, že bych pětiletou prohlídkou prošla úspěšně. Myslím, že se mi dařilo i díky tomu, že se mi dostávalo příkladné péče. 

Když jsem byla starší, bylo to mnohem horší. Moje problémy začaly, když mi bylo asi deset let a následující puberta se mnou opravdu hodně zamávala. Zdálo se mi, že nikoho nezajímám, všichni se na mě mračí a nikdo se mnou nechce mluvit. Po tanečním oboru ukončil svoji činnost i obor výtvarný, takže dětí málo, prostě darmo mluvit. K tomu všemu jsem přišla o střechu nad hlavou. Budovu, kde jsem od svého vzniku bydlela, město prodalo a nově mě ubytovali v budově základní školy. Když se na tu dobu dívám zpětně, vím, že nebylo jednoduché se mnou komunikovat a jsem ráda, že mi nezůstaly  žádné trvalé následky.

Naštěstí vše špatné pominulo, a jak pevně doufám, je zase dobře. Teď, na prahu dospělosti,  už vím, kdo jsem a co chci a našla jsem si v Sobotce svoje místo. Město Sobotka koupilo nové klavírní křídlo, takže mám na čem důstojně koncertovat. Zájem rodičů a dětí o moji výuku je tak velký, že zatím, bohužel, nemohu přijmout každého. Paní ředitelka Komárková je na mě také hodná.