Louka

Louka

Společné představení Louka pro naše děti připravily paní učitelky:

Martina Komárková: námět a scénář

Alena Lyczkowski: hudba a choreografie tance

Když jsme se my učitelé na poradě dověděli, že LDO s „Tanečákem“ budou tvořit společný projekt s názvem Louka, trochu jsme v duchu protáhli obličeje a zeptali se každý sám sebe.

• Co asi ze života na louce, může ztvárnit taneční obor?
• O čem může být luční divadlo, aby z toho nebyla inovovaná replika Makové panenky a motýla Emanuela, nebo Krtečka s kalhotkami?
• Jaká k tomu může hrát hudba?

Třeba by se to mohlo odehrávat za zvuků lesa a šumícího potoka, jako když si pustíte relaxační CD z Levných knih, k tomu nacvičíte zpomalené jógové pohyby, jako ztvárnění postupného růstu trávy a rozevírání květů, nebo to budou klasická oživlá zvířátka, žijící lidské příběhy?

Mnóóó… necháme se překvapit a uvidíme.

A překvapení to tedy bylo.

Paní učitelka Komárková si zašla na radu k mladé dámě – Chytré horákyni a sestavila pohádko-fyzikálně naučné pásmo hereckých vstupů o spolupráci sluníčka a deště při tvorbě elektrického náboje mezi nebem a zemí, který pomáhá životu na louce. Paní učitelka Lyczkowski tyto herecké etudy doplnila fantastickou hudbou a tanečními choreografiemi, které ztvárnily jak zvířátka: např. ptáčky, hady, nebo mravence, tak třeba bouřku, nebo trávu.

Představení Louka je něco mezi výukou a pohádkou.

A tak, jako „obutá/neobutá, učesaná/neučesaná, přijela/nepřijela“ to Chytrá horákyně, nebo později Královna Koloběžka I, u svého krále díky spojení chytrosti a krásy vyhrála na celý život (král se s ní oženil, žili spolu šťastně až na věky), tak to u nás počátečních skeptiků vyhrály paní učitelky Martina a Alena tím, jak dokonale vtipné, vizuálně atraktivní, svižné, poučné i vesele představení se z projektu Louka vyklubalo.

Spojení chytrosti a krásy je prostě vždycky výhra.

Louka nás i své diváky ohromně bavila. Viděli jsme děti v půvabných kostýmech, hrát i tančit.

• Poučili jsme se třeba i o tom, že motýl by svá křídla bez neviditelného elektrického napětí éteru kolem sebe, který naplňuje luční prostředí ve spojení tepla a vlhkosti – nikdy nerozevřel a nevyhladil do těch velejemných, pelem pokrytých letek, které můžeme vidět ve všemožných, barevných kombinacích.
• Zauvažovali jsme nad tím, že v přírodě všechno spolupracuje. Jen lidská podstata do symbiózy přírody vnáší spory a hádky. Hádka sluníčka s dešťovým mrakem o tak moc lidskou otázku – Kdo je důležitější - se nám ukáže jako věčná honba za „koncem vlastního ocasu“. Nikdo není na Louce důležitější. Nejdůležitější ze všeho je spolupráce, ta přináší ty pravé zázraky přírody a harmonii.

Spolupráce tanečního a dramatického oboru, společně se všemi zúčastněnými učiteli, rodiči, divadlem, zvukem a osvětlením, přinesla představení, které jsme rádi viděli již ve dvou provedeních a snad se k němu ještě někdy vrátíme.

Fotografie z obou představení je možné si prohlédnout na Facebooku školy. https://www.facebook.com/zusjicin